Sigálóváda-sutta  Rady Sigálovi

(Se svolením Štěpána  Chromovského převzato z http://www.mujweb.cz/www/buddhovyrozpravy/)

 

Úvod

Tak jsem slyšel. Jednou pobýval Vznešený v Bambusovém lesíku, ve Veverčím parku u Rádžagahy. Tou dobou Sigála, syn hospodáře, když časně vstal, vyšel z Rádžagahy a v mokrých šatech, s mokrými vlasy, se zvednutýma sepjatýma rukama se klaněl jednotlivým světovým stranám: východu, jihu, západu, severu, oblasti pod sebou i oblasti nad sebou.
Tehdy i Vznešený se dopoledne oblékl, vzal misku a plášť a šel do Rádžagahy pro almužnu. Uviděl Sigálu, syna hospodáře, který se - když časně vstal a vyšel z Rádžagahy v mokrých šatech a s mokrými vlasy - se sepjatýma rukama nahoře, klaněl východu, jihu, západu, severu, oblasti pod sebou i oblasti nad sebou. Jakmile Sigálu, syna hospodáře, uviděl, řekl mu toto: "Copak že ty, synu hospodáře, časně vstáváš a jdeš z Rádžagahy v mokrých šatech a s mokrými vlasy, se sepjatýma rukama nahoře a klaníš se východu, jihu, západu, severu, oblasti pod sebou i oblasti nad sebou?"
"Otec mi, pane, když umíral, řekl: ´Světovým stranám se, synu, klaň!´ Tak tedy, pane, ctím otcova slova, vážím si jich, dbám na ně, uctívám je a hned zrána, když vstanu, vycházím z Rádžagahy a v mokrých šatech, s mokrými vlasy a se sepjatýma rukama nahoře se klaním jednotlivým světovým stranám: východu, jihu, západu, severu, oblasti pod sebou i oblasti nad sebou."

Šest světových stran (Čha disá)

"Věru, že se tak, synu hospodáře, v disciplíně ušlechtilých (arijassa vinaje) šest světových stran uctívat nemá!"
"Jak se ale, pane, má v disciplíně ušlechtilých uctívat šest světových stran (směrů)? Bude dobře, pane, jestli mi Vznešený vyloží Učení tak, jak se má v disciplíně ušlechtilých šest světových stran uctívat."
"Tak tedy, synu hospodáře, poslouchej, dobře dávej pozor, budu mluvit!"
"Ano, pane," odpověděl Sigála, syn hospodáře, Vznešenému. Vznešený pak mluvil následovně:
"Pokud, synu hospodáře, ušlechtilý žák (arijasávako) (1.)odstranil čtyři nečistoty svého jednání, (2.)ze čtyř důvodů nekoná špatné činy a (3.)nepoužívá šesti bědných bran vedoucích ke zničení bohatství, vyhnul se tím čtrnácti špatnostem, pokryl šest světových stran a nastoupil k vítězství v obou světech (ubhólókavidžájája patipannó), bude prospívat jak v tomto světě, tak v onom světě. Po rozpadu těla, po smrti, se zrodí v blaženém stavu bytí (sugatim), v nebeském světě (saggam lókam).

1. Čtyři nečistoty jednání (Čattáró kammakilésá)

Které čtyři nečistoty jednání odstranil?
1. Zabíjení živých bytostí (ničení života) (pánátipáto), synu hospodáře, je nečistota jednání.
2. Braní nedarovaného (adinnádánam) je nečistota jednání.
3. Špatné sexuální chování (kámésumiččháčáro) je nečistota jednání.
4. Lhaní (musávádo) je nečistota jednání.
Tyto čtyři nečistoty jednání odstranil."
To řekl Vznešený. Když to Blažený (sugató) dořekl, dodal Učitel (satthá) ještě toto:

Zabíjení živých bytostí, braní nedarovaného a lživá mluva
stejně jako cizoložství (paradáragamanaňča) - to moudří nechválí (nappasamsanti panditá,ti)

2. Čtyři důvody (Čatutthánam)

Z kterých čtyř důvodů nekoná špatné činy (pápakammam na karóti)?
1. Z touhy (čhanda).
2. Z nenávisti (dósa).
3. Ze zaslepenosti (móha).
4. Ze strachu (bhaja).
Jelikož, synu hospodáře, ušlechtilý žák nejde ani cestou touhy, ani cestou nenávisti, ani cestou zaslepenosti, ani cestou strachu, nekoná z těchto čtyř důvodů špatné činy.
To řekl Vznešený. Když to Blažený dořekl, dodal Učitel ještě toto:

Z touhy, nenávisti, strachu a zaslepenosti
kdo Dhammu jen překračuje,
toho sláva pryč ustupuje
jako měsíc v temné fázi

Z touhy, nanávisti, strachu a zaslepenosti
kdo Dhammu nepřekračuje,
slávou vždy se naplňuje
jako měsíc ve světlé fázi

3. Šest bědných bran (Čha apájamukháni)

Kterých šesti bědných bran ke zničení majetku (bohatství) nepoužívá?
1. Oddanost alkoholu a opojným látkám způsobujícím nedbalost (surámérajamadždžappamádatthánánujógo).
2. Oddanost potulování ulicemi v nevhodnou pozdní dobu (vikálavisikháčarijánujógo).
3. Návštěvy představení a podívaných (samadždžábhičaranam).
4. Oddanost hazardním hrám způsobujícím nedbalost (džútappamádatthánánujógo).
5. Oddanost špatným přátelům (pápamittánujógo).
6. Oddanost lenosti (álasjánujógo).
To jsou bědné brány ke zničení majetku (bohatství).

3.1. Šest nebezpečí alkoholu a opojných látek (Surámérajassa čha ádínavá)

Synu hospodáře, je šest nebezpečí (čha ádínavá) oddanosti alkoholu a opojným látkám způsobujícím nedbalost.
1. Viditelná ztráta majetku (sanditthiká dhanadžáni).
2. Růst hádek (kalahappavaddhaní).
3. Základ nemocí (rógánam ájatanam).
4. Vznik špatné pověsti (akittisaňdžananí).
5. Otupení studu (kopínanidamsaní).
6. Oslabení moudrosti (rozumu) (paňňája dubbalikaranítvéva).
To je těch šest nebezpečí oddanosti alkoholu a opojným látkám způsobujícím nedbalost.

3.2. Šest nebezpečí potulování se v nevhodnou pozdní dobu (Vikálačarijája čha ádínavá)

Synu hospodáře, je šest nebezpečí oddávání se potulování ulicemi v nevhodnou pozdní dobu.
1. Člověk je sám nestřežen a nechráněn (attápissa agutto arakkhito)
2. Jeho děti a manželka jsou nestřeženy a nechráněny (puttadáropissa agutto arakkhito)
3. Jeho majetek je nestřežen a nechráněn (sápatejjampissa aguttam arakkhitam)
4. Dostane se do podezření ve špatných situacích (sankijo ča hóti pápakésu thánésu)
5. Dostane se do nepravdivých řečí (abhútavačanaňča tasmim rúhati)
6. Setkává se s mnoha obtížemi (bahúnaňča dukkhadhammánam purakkhato)
To je těch šest nebezpečí oddávání se potulování ulicemi v nevhodnou pozdní dobu.

3.3. Šest nebezpečí návštěv představení a podívaných (Samadždžábhičaranassa čha ádínavá)

Synu hospodáře, je šest nebezpečí návštěv představení a podívaných. Muž se jen táže:
1. Kde se tancuje? (kva naččam)
2. Kde se zpívá? (kva gítam)
3. Kde je muzika? (kva váditam)
4. Kde se recituje? (kva akkhánam)
5. Kde se hraje na cimbály? (kva pánissaram)
6. Kde se hraje na bubny a na struny? (kva kumbhathunanti)
To je těch šest nebezpečí návštěv představení a podívaných.

3.4. Šest nebezpečí hazardních her způsobujících nedbalost (Džútappamádassa čha ádínavá)

Synu hospodáře, je šest nebezpečí oddávání se hazardním hrám způsobujícím nebalost.
1. Výhra plodí nenávist. (džajam véram pasavati)
2. Kdo prohraje, ten se trápí. (džino vittamanusočati)
3. Viditelná ztráta majetku. (sanditthiká dhanadžáni)
4. Na veřejnosti jeho slovo nemá váhu. (sabhágatassa vačanam na rúhati)
5. Přátelé a společníci ho přezírají. (mittámaččánam paribhúto)
6. Pro manželství je nezpůsobilý. (áváhaviváhakánam apatthito) - (lidé řeknou:) ´Hráč v kostky nestačí uživit manželku.´
To je těch šest nebezpečí oddávání se hazardním hrám způsobujícím nebalost.

3.5. Šest nebezpečí špatného přátelství (Pápamittatája čha ádínavá)

Synu hospodáře, je šest nebezpečí oddanosti špatným přátelům. Mužovými přáteli a společníky se stávají:
1. Kteříkoliv hráči (dhuttá)
2. Kteříkoliv zhýralci (sondá)
3. Kteříkoliv opilci (pipásá)
4. Kteříkoliv lumpové (nakatiká)
5. Kteříkoliv podvodníci (vaňčaniká)
6. Kteříkoliv uličníci (sáhasiká)
To je těch šest nebezpečí oddanosti špatným přátelům.

3.6. Šest nebezpečí lenosti (Álasjassa čha ádínavá)

Synu hospodáře, je šest nebezpečí oddávání se lenosti. Člověk si říká:
1. ´Je příliš chladno,´ - a nepracuje. (atisílanti - kammam na karóti)
2. ´Je příliš teplo,´ - a nepracuje. (atiunhanti)
3. ´Je příliš pozdě,´ - a nepracuje. (atisájanti)
4. ´Je příliš časně,´ - a nepracuje. (atipátoti)
5. ´Jsem příliš hladový,´ - a nepracuje. (atičhátosmíti)
6. ´Jsem příliš najezený,´ - a nepracuje. (atidhátosmíti)
Kdo má neustále množství výmluv před povinnostmi, dosud nedosaženého bohatství nedosáhne a o bohatství dosažené přichází.
To je těch šest nebezpečí oddávání se lenosti."
To řekl Vznešený. Když to Blažený dořekl, dodal Učitel ještě toto:

Přítelem je v připíjení,
jiný do očí jen přitakává -
kdo v potřebě však neopustí,
jen ten pravým přítelem bývá.

Ve dne spát, chodit za ženou druhého,
vyvolávat nanávist a neštěstí,
špatní společníci a lakomství,
těchto šest příčin člověka ničí.

Kdo má špatné přátele, špatné společníky,
kdo má špatné zvyky,
vždy do zkázy upadá
v tomto i na onom světě.

Hra v kostky, ženy, víno, tanec a zpěv,
spaní za dne, potulování v nevhodnou dobu,
lakota a špatní společníci,
těchto šest příčin člověka ničí.

V kostky hrají, alkohol pijí, chodí za ženami,
které jiným jako vlastní život jsou drahé.
Kdo se oddává hanebnému, a ne ctihodnému,
ztrácí se jako měsíc v tmavé polovici.

Kdo je opilec, bez majetku, bez vindry
i když pil, žíznivý je u pramenu,
noří se do dluhů jako do vody,
rychle připraví se o rodinu.

Kdo je zvyklý ve dne spát,
v noci je viděn vzhůru
věčně v opilém stavu,
ten nemůže v domě zůstat!

´Je příliš chladno, je příliš horko,
je příliš pozdě,´ říká jen.
Tomu, kdo práce své tak zanechal,
pak to, co člověku prospěšné je, uniká.

Kdo však chlad a horko
za méně než stéblo trávy cení,
když úkoly muže plní,
toho štěstí nepomíjí.

4. Ti, kdo se jeví jako přátelé (Mittapatirúpaká)

Je třeba znát, synu hospodáře, tyto čtyři nepřátele, kteří se jeví jako přátelé:
1. Toho, kdo vždy jen bere (aňňadatthuharo) a jako přítel se jeví (mittapatirúpako).
2. Toho, kdo jen mluví (váčíparamo) a jako přítel se jeví.
3. Toho, kdo mluví jen mile (anuppijabhání) a jako přítel se jeví.
4. Toho, kdo vede do záhuby (apájasahájo) a jako přítel se jeví.

4.1. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo jen bere a jako přítel se jeví, jako nepřítele:
1. Vždy jen bere.
2. Za málo chce mnoho.
3. Svoji povinnost koná ze strachu.
4. Přichází z vlastního prospěchu.

4.2. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo jen mluví a jako přítel se jeví, jako nepřítele:
1. Rád se zabývá minulostí.
2. Rád se zabývá budoucností.
3. Drží se nicotností.
4. Když vyvstane příležitost k pomoci, tváří se nešťastně.

4.3. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo mluví jen mile a jako přítel se jeví, jako nepřítele:
1. Ke špatnému dává souhlas.
2. I k dobrému dává souhlas.
3. Do očí říká chválu.
4. Za zády haní.

4.4. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo vede do záhuby a jako přítel se jeví, jako nepřítele:
1. Je společníkem v oddávání se alkoholu a opojným látkám způsobujícím nedbalost.
2. Je společníkem v oddávání se potulování ulicemi v nevhodnou pozdní dobu.
3. Je společníkem v navštěvování představení a podívaných.
4. Je společníkem v oddávání se hazardním hrám způsobujícím nedbalost.
To řekl Vznešený. Když to Blažený dořekl, dodal Učitel ještě toto:

Přítel, který jen odnáší, přítel, který jen mluví,
přítel, který mluví jen milé, a kdo je společníkem na cestě k záhubě -
tyto čtyři nepřátele takto když moudrý poznal,
zdaleka se jim vyhne jako cestě strachu plné.

5. Opravdový přítel (Suhada mitto)

Tyto čtyři přátele, synu hospodáře, je třeba znát jako opravdové přátele. Opravdový přítel je ten:
1. Kdo pomůže. (upakáro)
2. Kdo je přítelem stejně ve štěstí jako v neštěstí. (samánasukhadukkho mitto)
3. Kdo ukazuje k dobrému (prospěšnému). (atthakkhájí)
4. Kdo má soucit. (anukampako)

5.1. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo pomůže, jako opravdového přítele:
1. Nedbalého hlídá.
2. Majetek lehkomyslného hlídá.
3. Když je ve strachu či v nebezpečí, stane se mu útočištěm.
4. V době potřeby mu poskytne dvojnásobnou výpomoc.

5.2. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo je stejný ve štěstí i neštěstí, jako opravdového přítele:
1. Sděluje mu své tajemství.
2. Svěřené tajemství ochraňuje.
3. V neštěstí neopouští.
4. Obětuje pro něj i svůj život.

5.3. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo ukazuje k dobrému, jako opravdového přítele:
1. Odvrací od zlého. (pápá niváréti)
2. Vede k dobrému. (kaljáne nivéséti)
3. Sděluje mu, co mu není známo. (assutam sávéti)
4. Ukazuje mu cestu do nebe. (saggassa maggam áčikkhati)

5.4. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo má soucit, jako opravdového přítele:
1. Z jeho neúspěchu se netěší.
2. Jeho úspěch ho těší.
3. Brání ho proti hanění.
4. Přitakává, když se o něm říká chvála.
To řekl Vznešený. Když to Blažený dořekl, dodal Učitel ještě toto:

Přítel, který pomůže, a přítel, který je přítelem ve štěstí i ve strasti,
přítel, který k dobrému radí a přítel, který má soucit,
tyto čtyři přátele když moudrý takto poznal,
má si je s láskou opatrovat, jako matka svého syna.

Moudrý, obdařený ctností, žhne jako zářící oheň.
Své bohatství když shromažďuje,
neškodíc, jako když včela poletuje,
tomu bohatství vzrůstá jak mraveniště hromada.

Když tak bohatství své snáší, pro rodinu a domov je zralý
na čtyři díly bohatství rozdělí, i přátelství tím upevní.
Jeden díl bohatství pro sebe užívá, dva pro práci použije,
čtvrtý pro nouzi budoucí uchová.

6. Pokrytí šesti světových stran (Čhaddisápatiččhádanakandam)

A jak, synu hospodáře, ušlechtilý žák pokrývá šest světových stran? Těch šest stran má chápat takto:
1. Východní stranu (puratthimá disá) má považovat za rodiče (otce a matku) (mátápitaro).
2. Jižní stranu (dakkhiná disá) má považovat za učitele (áčarijá).
3. Západní stranu (paččhimá disá) má považovat za ženu a děti (puttadárá).
4. Severní stranu (uttará disá) má považovat za přátele a druhy (mittámaččá).
5. Stranu pod sebou (hetthimá disá) má považovat za služebníky a pracovníky (dásakammakará).
6. Stranu nad sebou (uparimá disá) má považovat za askety a bráhmany (samanabráhmaná).

6.1. Pěti způsoby, synu hospodáře, se má syn starat o rodiče jakožto východní stranu:
1. ´Když oni živili mne, budu já živit je.´
2. ´Budu dělat to, co potřebují.´
3. ´Budu udržovat rodinnou tradici.´
4. ´Budu pokračovat v jejich dědictví.´
5. ´Když zemřou, budu přinášet dary k jejich uctění.´
Když se syn těmito pěti způsoby postaral o rodiče jakožto východní stranu, prokáží tito synovi soucítění pěti způsoby:
1. Odvrací ho od zlého.
2. Vedou ho k dobrému.
3. Vychovávají ho k povolání.
4. Přivedou mu vhodnou manželku.
5. Ve vhodném čase mu předají dědictví.
Když se syn těmito pěti způsoby postaral o rodiče jakožto východní stranu, prokáží tito synovi soucítění těmito pěti způsoby. Tak se pokrývá tato východní strana, stává se bezpečnou a beze strachu.

6.2. Pěti způsoby, synu hospodáře, se má žák starat o učitele jakožto jižní stranu:
1. Povstáním.
2. Péčí.
3. Pozorným nasloucháním.
4. Obsluhováním.
5. Tím, že se pečlivě učí.
Když se žák postaral těmito pěti způsoby o učitele jakožto jižní stranu, ujímají se tito pěti způsoby žáka:
1. Dávají mu dobrou výchovu.
2. Učí ho, aby vše dobře pochopil.
3. Dobře ho poučují o všech uměních (řemeslech) a vědách.
4. Seznámí ho s přáteli a druhy.
5. Ve všech oblastech mu zajišťují ochranu.
... Tak se pokrývá tato jižní strana, stává se bezpečnou a beze strachu.

6.3. Pěti způsoby, synu hospodáře, se má manžel starat o manželku jakožto západní stranu:
1. Respektuje ji.
2. Nepohrdá jí.
3. Není jí nevěrný.
4. Není panovačný.
5. Obdarovává ji ozdobami.
Když se manžel těmito pěti způsoby o manželku jakožto západní stranu postaral, ujímá se tato manžela pěti způsoby:
1. Dobře koná své povinnosti.
2. Dobře vede domácnost (služebnictvo).
3. Není mu nevěrná.
4. Donesené ochraňuje.
5. Je zručná a pracovitá ve všech povinnostech.
... Tak se pokrývá tato západní strana, stává se bezpečnou a beze strachu.

6.4. Pěti způsoby, synu hospodáře, se má syn z dobrého rodu starat o přátele a druhy jakožto severní stranu:
1. Darem.
2. Vlídnou mluvou.
3. Prospěšným chováním.
4. Nestranností.
5. Čestností.
Když se těmito pěti způsoby postaral o přátele a druhy jakožto severní stranu, ujímají se ho tito pěti způsoby:
1. Hlídají ho, když je nedbalý (lehkomyslný).
2. Hlídají majetek lehkomyslného.
3. Je-li v nebezpečí, jsou mu útočištěm.
4. V neštěstí ho neopouštějí.
5. Váží si i ostatních z jeho rodiny.
... Tak se pokrývá tato severní strana, stává se bezpečnou a beze strachu.

6.5. Pěti způsoby, synu hospodáře, se má pán starat o služebníky a pracovníky jakožto stranu pod sebou:
1. Rozdělováním práce podle jejich sil.
2. Vydáváním jídla a mzdy.
3. Péčí o nemocné.
4. Tím, že se s nimi podělí o neobvyklé pochoutky.
5. Časem jim dává dovolenou.
Když se pán postaral těmito pěti způsoby o služebníky a pracovníky jako stranu pod sebou, ujímají se ho tito pěti způsoby:
1. Vstávají dříve než on.
2. Uléhají až po něm.
3. Berou jen darované.
4. Konají dobrou práci.
5. Přivodí mu dobré jméno a pověst.
... Tak se pokrývá tato strana dole, stává se bezpečnou a beze strachu.

6.6. Pěti způsoby, synu hospodáře, se má syn z dobré rodiny starat o askety a bráhmany jakožto stranu nad sebou:
1. Milými činy.
2. Milými slovy.
3. Milými myšlenkami.
4. Tím, že před nimi nezavírá dveře.
5. Darováním hmotných potřeb.
Když se syn z dobré rodiny postaral těmito pěti způsoby o askety a bráhmany jakožto stranu nad sebou, ujmou se ho tito šesti způsoby:
1. Odvracejí ho od zlého.
2. Vedou ho k dobrému.
3. Soucítí s ním s laskavou myslí.
4. Sdělují mu to, co nezná (co neslyšel).
5. Ujasní mu to, co slyšel.
6. Ukazují mu cestu do nebe.
... Tak se pokrývá tato strana nahoře, stává se bezpečnou a beze strachu.
To řekl Vznešený. Když to Blažený dořekl, dodal Učitel ještě toto:

Rodiče, to je strana východu, učitelé to je strana jihu,
žena a děti, to je strana západu, přátelé a druhové, to je strana severu,
služebníci a pracovníci, to je strana dolní, nahoře jsou asketové a bráhmani.
Kdo tyto směry bude ctít, bude dostatečně prospěšný svému rodu.

Kdo je moudrý a ctností dosáhl, jemný, mírný a inteligentní,
skromný, zdvořilý a nezatvrzelý - takový dosahuje dobrého jména.
Kdo je energický a není líný, v nesnázích neselhává,
bezvadného chování, moudrý - takový dosahuje dobrého jména.

Laskavý, přátelský, velkodušný, nezávistivý,
vůdce, učitel, usmiřovatel - takový získává dobré jméno.
Štědrost, vlídná řeč a snaha být prospěšný,
nestrannost ve všem, všude, jak zasluhuje.

To jsou opory pro soudržnost ve světě, jako osa pro jedoucí vůz.
Kdyby těchto opor nebylo, ani matce, ani otci by děti úctu a poctu nevěnovaly.
Jelikož mudrci tyto opory všestranně prozkoumali a uvážili,
proto tyto dosáhly své velikosti a jsou vychvalovány.

Když toto bylo řečeno, Sigála, syn hospodáře, řekl toto:
"Výborně pane, výborně, pane. Jako bys, pane, převrácené postavil, skryté odhalil, bloudícímu cestu ukázal či v temnotě lampu podržel, takže kdo má oči, tvary uvidí. Právě tak Vznešený vyložil Učení (Dhammu) mnoha metodami. Já tedy, pane, jdu k Buddhovi, k Učení a k obci mnichů jako ke svému útočišti. Nechť mne Vznešený považuje za laického stoupence, který u něho nalezl útočiště, ode dneška až do konce života."



(Překlad Josef Marx, úprava Š. Chromovský)